Den 7. - 9.10.2003 čtvrtek
Dnes jsme si pěkně přivstali. Jakpak by ne, když nás čeká dlouhá cesta na jih. Návštěva pouštních oblastí byla jedním z hlavních cílů naší cesty, takže nějakou tu hodinku spánku klidně oželíme. Ve tři čtvrtě na sedm vyrážíme autobusem od našeho hotelu. Chvíli ještě nabíráme spolucestující u okolních hotelů a potom už na okraji Sousse najíždíme na dálnici a vydáváme se na jih.
Naším prvním cílem je asi 50km vzdálený El Jem. Na okraji této malé obce stojí na pláni mezi olivovníky monumentální římské koloseum, které je třetí největší stavbou svého druhu na světě a největší mimo Itálii! V letech 230-238 ho nechal vystavět císař Gordiánus. Amfiteátr má úctyhodné rozměry - 138 x 114m a jeho 30m vysoké třípatrové tribuny pojmou až 35 000 diváků. Na svou dobu to byla skutečně grandiózní stavba, tím spíš, že stavební materiál musel být dovážen až ze 30km vzdáleného lomu v Salaktě. Koloseum výraznou měrou přispělo k rozkvětu samotného města, které se tehdy ještě jmenovalo Thysdrus, a které si své období největšího rozkvětu prožilo právě v období mezi 2. a 3.stoletím n.l. Tehdy sloužilo jako důležitá obchodní křižovatka a procházelo jím veškeré zboží putující z vnitrozemí na pobřeží. Stavba mohutného amfiteátru městu dodala další lesk a Thysdrus se stal po Kartágu druhým nejdůležitějším městem celé oblasti. Konaly se zde zápasy gladiátorů i zvířat, ve zdech kolosea ale někdy našli své útočiště i povstalci, jako například v roce 647 byzantské jednotky, které se sem uchýlili po porážce u Sbeitly. V roce 697 zde byla zase obklíčena arabskými vojsky princezna Al-Kahina a v 17.století zde bojovali proti rebelům jednotky Mohameda Beye, kterým se dokonce podařilo zdi amfiteátru na některých místech rozbořit. Dnes slouží amfiteátr jako obrovské divadlo pod širým nebem a každé léto zde hrají orchestry z Evropy klasickou hudbu.
My zastavujeme na parkovišti před koloseem. Vchod je ovšem na opačné straně, takže nejdříve musíme obejít oplocený areál, který je lemovaný desítkami obchůdků. Vstupné 4.200TD máme zahrnuto v ceně, takže jenom zaplatíme obligátní poplatek za fotografování a můžeme vstoupit. Je opravdu neuvěřitelné stát uprostřed arény, kterou obepínají tak obrovské tribuny. Ani se nechce věřit, že byli lidé schopni něco podobného postavit před více než 1700 lety. Je pravdou, že takový egyptský Karnak nebo kambodžský Angkor Wat jsou ještě monumentálnější stavby, ale stejně působí El Jemské koloseum opravdu majestátně.
Z arény sestupujeme po schodech do podzemních kobek, kde na svůj zápas o život čekávali gladiátoři, a kde byla také pro potřeby zápasů pěstována divá zvěř. Z podzemní se vydáváme nahoru do ochozů, kam nás zavede několik širokých schodišť. I z vrchu vypadá koloseum velmi grandiózně, nevíc odsud máme i pěkný výhled na moderní El Jem, který už zdaleka není tím slavným Thysdrem. No, nezbývá než fotit a fotit. Několik snímků ještě pořídíme zvenku - pěkný výhled (i když trochu proti Slunci) je především z parkoviště - a potom už musíme pokračovat dál v cestě.
Průvodkyně, která nás bude tyto dva dny provázet, je postarší dáma, která neustále srší humorem, a která především už asi velmi dlouho pobývá v Tunisku, takže nám po cestě vypráví o místních obyčejích a zvycích. Alespoň cesta rychleji ubývá. Brzy míjíme druhé největší Tuniské město Safx a chvíli na to zastavujeme v městečku Mahrés v malé kavárně, abychom se na další cestu trochu posilnili. No, kebábek za tři dináry přišel k duhu.