Vlak směřující do Kartága s námi nejdříve uhání po břehu velkého kanálu, který spojuje Tunis s hlavním přístavem v zemi La Goulete. Dokonce jsem cestou zahlédl i skákajícího delfína. V La Goulete je první zastávka a jednotlivé stanice už potom následují zhruba po 200 metrech. Naším cílem je stanice Hanibal přímo v srdci Kartága.
Kartágo bylo založeno Féničany v roce 814 př.n.l. pod jménem Qart Hadasht - Nové město. V roce 146 př.n.l. zničili Kartágo Římané. Dnes tu najdeme moderní vilové město, v němž jsou na poměrně velké ploše rozptýleny jednotlivé památky na starobylé hlavní město.
Centrem je kopec Byrsa na jehož vrcholku stojí katedrála sv.Ludvíka, která dnes slouží jako koncertní sál. Katedrálu zde postavili Francouzi v roce 1890 a zasvětili ji králi ze 13.století, který zde zemřel na mor během 8.křížové výpravy. Hned vedle katedrály stojí budovy národního muzea. Zde kupujeme vstupenky za 5.200TD, které platí do všech nejdůležitějších památek Kartága. Bohužel my máme tak málo času, že to byla opravdu zbytečná investice. Ani samotné muzeum není nic moc, je tam pár soch, několik mozaik a jeden zachovalý kostlivec. Nic víc. Okolo muzea spíše stojí za vidění zbytky Akropole a vůbec nejlepší je asi výhled na přístav Goulete a především na celý Tunis. V dálce na pobřeží ještě vidíme starý puncký přístav, kam se za chvíli pěšky vydáme, ale už takhle zdálky je vidět, že ani tam nás nic převratného nečeká.
Okolo moderní vilové čtvrti scházíme dolů k trati TGM a jdeme do přístavu. Dnes je to ale jen obyčejná zátoka a je třeba velké fantazie, abychom si představili velký přístav, ve kterém mohlo v dobách největší slávy kotvit až 220 válečných lodí. Cestou na stanici TGM se ještě zastavujeme u zbytků svatyně Sanctuary of Tophet, kde bylo v období mezi 2.-4.století př.n.l. obětováno bohům více než 2000 dětí. Metrem se vracíme zpátky do Tunisu.